O vděčnosti
Vděčnost je mocná síla, která nás povznáší. Je to nejsilnější emoce, kterou lze do života vnést dobro a dostatek všeho, po čem toužíme.
Existuje mnoho věci, za které můžeme děkovat, aniž si to v běžném denním rytmu uvědomujeme.
Stačí vzít tužku a psát…
Projevení vděčnosti pomáhá i při odstraňování negativních pocitů, jako je únava, smutek, zklamání. Vděčností se mění osobní energie, jiný úhel pohledu mění stav věci. Vděčnost čistí myšlenky, pocity i emoce, čímž se pročišťuje aura.
A tak málo, jako projevení vděčnosti, přitahuje do života i to, co dnes v něm ještě není nebo je zatím jen v podobě nenaplněné touhy.
… a tak stačí vzít tužku a psát:

… Jsem na cestě. Prošla jsem již cestou utrpění, nelásky, odmítání, vzletů i pádů. Za každou zkušenost jsme z hloubi svého srdce a své mysli vděčná, neskonale vděčná.
Děkuji, že vždy, kdy jsem padala na dno, mohla jsem na to dno dopadnout. Děkuji za své rodiče, bratra, kamarády a partnery. Byli to průvodci na mé cestě a hodně mě naučili. Děkuji za všechny dny, které jsem mohla prožít se svým synem.
Můj hrudník překypuje vděčností. Vdechuji tuto vděčnost.
Jsem na cestě. Dnes tu stojím a mám možnost skutečně žít. Již netrpím, a pokud prožívám dramatické situace, jsem si i v tu chvíli vědoma, že to je jen iluze, výplod mé mysli, a tak trápení velmi rychle odchází. Vždy se vracím k sobě, vracím se k lásce a každý můj nádech, potvrzuje, že žiji. Má vděčnost nezná mezí.
Jsem na cestě a každý můj další krok směřuje k celistvosti. Nacházím rovnováhu a klid, a když mám nyní vyslovit své nejniternější přání, jako bych již nic nepotřebovala…
… Dýchám. Žiji. Jsem na cestě…

